Inu, kdo jiný.
- odpolední hodiny, the.switch, nevraživost, absťák,
jo, switch něco uměj.
Absťák... jo, cigarety. Ty taky. A pak ještě jedna - dneska jsem ho viděla jen jednou. Na chodbě. prošel okolo naší třídy, podíval se a zašel za roh.
Dneska jsem měla každou ponožku jinou. proč? nevim, nemohla jsem najít dvě stejné. asi bych měla uklidit.
Slipknot.
Víte co? těším se na pátek.
za prvé je moc vtipné poslouchat lidi, co si myslí o tom úžasném čísílku třináct. podle mě je naprosto normální.
a za druhe - jdu na konzík. vymlátit se, možná ožrat.
těším se. moc.
lásko má, pisatelyký bločku, poprvé za několik dní se mám na co těšit, mám na co čekat.
nevím, jestli má cenu čekat na něj, když jsem tak velký blbec a nejdu za ním, požádat ho o pomoc s úkolem, účast na konzíku, zacházku do čajovny...
jsem tak blbá! Hloupá! naivní! debilní! stupidní!
připadám si čím dál víc jen jako sračka, povalující se na ulici. všichni se jí vyhejbaj a když už ji někdo uklízí, je znechucen.
schíza? ne, já se o nic nesnažím. tohle není emo depresivní, goth nebo jakýkoli jiný blogísek. Tohle jsem já. moje problémy, moje chvíle. tady se můžu vyřádit. tam ne. tady si možná najdu spřízněné duše. není to lákavé?
Nevím moc, co chci, ale jedno jo. Chci jeho, chci být v jeho obětí, nechat si udělat dready a ject na bulgaria tek (nejsem hustokruto přísná, abych psala dvě "k"), být u něj, s ním. Mít jeho fotku, neztratit ho. neztratit nikoho. jenže - už je pozdě. všechny ostatní jsem "ztratila". jsou v lihu. pryč. jen u něj bych možná měla šanci.
jsem taková kráva.
jo, ta sračka to vystihla.
ubohá, smradlavá, nic neříkající sračka. Nudná a odpudivá. Hnusná a vyblitá.
chápe mě někdo? nebo se setkám jen s povrchním obecenstvem? čekal by na mě někdo, kdybych se vracela z výletu?
čekal by na mě někdo, kdybych byla v první třídě?
jenže ty časy minuly, měla bych se vzpamatovat.
Je to pryč, v prdeli. Ted jsem tady, ne tam. tady, ted, bez něj.
Měla bych na něj zítra promluvit.
ano, konečně...
Zobrazit další články tohoto autora
